vozovací na lokálních drahách nepřiblížily otázku k rozhodnutí konečnému, odhodlal se Fr. Křižík, který mezitím provedl stavby elektrických drah: své vlastní z Prahy, Karlínem do Libně a Vysočan, okružní dráhy Praha-Žižkov-Vinohrady, Spálená ulice-Vyšehrad, dále městských drah elektrických pro král. kraj. město Plzeň, jejichž provozování na sebe vzal i k tomu, že pro-vede na některé trati lokální dráhy pokusy s jízdou elektrickým pohonem, aby bylo dokázáno, že zcela jednoduchými prostředky jest možno elektrickou dopravu na těchto drahách zavésti.

Tyto pokusy,*) kteréž vykonala firma Fr. Křižík vlastním nákladem na základě žádosti své ze dne 27. září 1397 a výnosu c. k. ministerstva železnic ddto ve Vídni dne 7. listopadu 1897 čís. I5.565/IV. povolujícího pokusy tyto v obvodu c. k. řiditelství drah státních v Praze, kteréž pak listem ze dne 16. listop. 1897 čís. 2.791 vykázalo k tomu trať Nusle-Modřany místní dráhy Praha-Dobříš — byly základem k další akci na zavedení elektrického pohonu na místních drahách v král. Českém.

Ještě během roku 1898 nebylo možno dosíci toho, aby se některá z místních drah chystaných rozhodla pro elektrický pohon, ba i družstvo dráhy z Tábora do Bechyně z počátku prohlásilo se proti elektrickému pohonu, poukazujíc k očekávané značnější dopravě velkých nákladů (Zpráva zem. výboru o podporování železnic nižšího řádu pro IV. výr. zasedání sněmu z r. 1895. Tisk LVIII. str. 52.), ačkoliv sněm vedle snesení zemské železniční rady ze dne 25. února 1899 uložil zem. výboru, aby učinil čeho potřebí k podporování pokusů na zavedení elektrického pohonu na místních drahách zemí garantovaných.

Proto odhodlala se firma Fr. Křižík r. 1898, že sama svým nákladem podnikne takovou místní dráhu s elektrickým pohonem a vypracovavši projekt na dráhu ze Svatoňovic do Úpice předložila jej sl. sněmu, i byl v komisi pro veřejné práce dne 4. května 1900 přijat návrh na další ve věci jednání s firmou. Mezitím však i pokusy svrchu uvedené byly provedeny a zpráva o nich ddto 4. května 1899 předložena, i usnesl se sněm král. Českého dne 10. května 1899 na základě zprávy komise pro práce veřejné (tisk CCXXI.) pod čís. III.: »Na vypracování projektu drah elektrických vkládá se do rozpočtu zemského na r. 1900 suma 51.200 K,<< což jest prvním elektrickému pohonu příznivým projevem nad jiné důležitého činitele.

Zemský výbor pak přikročiv k provedení rozkazu sněmu ze dne 10. května 1899 ve příčině pokusu na zavedení pohonu elektrického na místních drahách zemí garantovaných, veden byl zcela správnou úvahou, že pokus nařízený, má-li míti hlubší význam ekonomický, musí záležeti v tom, aby některá z drah zemí garantovaných byla založena výhradně na pohon elektrický. (Viz zprávu zem. výb. tisk LVIII. pro IV. výroční zasedání sněmu y. r. 1895 str. 22.)

Neméně správný postup byl pak zvolen tím, že ustanoveno opatřiti si nejprve pokud možno přesný podklad ciferný, tedy zejména rozpočet nákladu a výpočet rentability, opírající se o úplný projekt určité dráhy elektrické, pro niž zhotoven jest již projekt pro pohon parní, aby tyto podklady ciferní srovnány býti mohly s materiálem rozpočtovým, jenž získán byl pro tutéž trať s předpokládáním pohonu parními lokomotivami.

Veden úvahami z neutěšených dopravních výsledků lokálních drah zemí garantovaných přímo plynoucími, poznal zemský výbor, že tyto místní dráhy následkem přílišných požadavkú státní správy s velikým nákladem staveny bývají, a činěny důrazné výtky i spůsobu dopravy, který by měl býti jednodušší i levnější, než na drahách hlavních, i vysloveno zemským výborem, že přílišné výdaje provozovací při místních drahách jsou zaviněny tím, že se dráhy tyto přesně dle zvyků a norem platných pro hlavní dráhy provozují a že se na vlastní povahu místní dráhy málo anebo dokonce nic nedbá.**)

*) Elektrický pohon na lokálních drahách. Pokusy s jízdou elektrickým pohonem provedené firmou Fr. Křižík na místní dráze Praha-Dobříš. V Praze 1899. Nákladem Fr. Křižíka.

**) Zpráva zemského výboru o podporováni železnic nižšího řádu. V. výroční zasedání sněmu z r. 1895 tisk LXXIV.