Parní stroje jsou stojaté, sdružené, s koudensací a dodány byly akc. spol. dříve Breitfeld, Daněk i spol. v Karlíně; výkonnost prvého 120 HP eff. stanovena tak, aby pomocí batterie akkumulátorové při počtu obrátek 220 za min. dal potřebný proud pro 2 vlaky o 56 tunách, jedoucí v obou polovinách dráhy ve stoupání největším. Při pravidelném pohonu bude pracovati tento stroj večer, kdy pro světlo pracuje stroj zvláštní. Z ostatních dvou strojů, které tento výkon jako normálný dají při 180 obrátkách, bude prostřední stroj pracovati celý den a bude krýti mimo spotřebu proudu na dráze — také spotřebu pro pohon motoru v síti městské a přebytkem nabíjeli akkmmulátory pro osvětlení. Třetí stroj pohání dynamo pro světlo, muže ale k němu připnuto býti vedle stojící dynamo pro dráhu. Z toho patrno, že za dne proud pro připojené motory dodávali se bude direktně od strojů, což má právě jak jsme dříve uvedli, veliký vliv na cenu proudu, neboť při volbě světla elektrického pohon motorický, pro živnostnictvo tak důležitý, bývá příčinou, proč centrály menší dodávají ho se škodou. Denní konsum — poměrně malý - nestačí, aby hradil separátní běh stroje a proto bývá proud poskytován z akkumulátorově batterie. A tak, ačkoliv proud pro motorický pohon dodává se co nejlevněji, přece výrobní cena jeho jest nejvyšší, poněvadž zdražují jej ztráty na proudu v akkumulátorech a udržovaní velké batterie. V našem případě denní spotřeba proudu hradí se ze stroje a batterie slouží při tom ještě jako reserva.

Dynamoelektrické stroje pro dráhu jsou dvoupólové stroje derivační 80 KW, na napětí 2X700 voltů se 3 držáky uhlíkovými. Pracují parallelně s batterií akkumulátorovou o kapacitě 123-171 ampér. hodin se 700 články při l- až 3hodinném vybíjení. Při dobíjení po jízdě nebo při přebíjení spojí se obě poloviny akkumulátorů parallelně. Při konstrukci stroje zvláštní pozornost byla věnována tomu, aby při vysokém napětí 1400 voltů za každého zatížení nejiskřil; pořízena jest magnetická isolace obou magnetových jader ocelových od sebe navzájem a reakce armatury obmezena. Od hřídele dynama poháněny jsou řemenem dva stroje pro zvýšení napětí; ty jsou uspořádány na společném hřídeli jakožto stroje sériové. Každý z nich zvyšuje napětí při krajním vodiči napájecím pro druhou polovinu trati o 116 volt při plném zatížení, jaké na této části trati se vyskytuje. Napětí lze regulovati v malých mezích odporem, zapnutým parallelně k magnetům. Poněvadž při přerušení pohonu dynama tato by pracovala opačným směrem otáčení jakožto motory, jsou pojištěna proti opačnému otáčení automatickým zapínačem na krátko, dovolujícím i zapnutí ruční. Tento zapínač uvádí se v činnost pomocí ústrojí mechanického na konci hřídele dynama přídavného, kterým dynamo při značném klesnutí obrátek ihned se přepojí na krátko.

Od dynamoelektrických strojů veden jest proud podzemními kabely k rozváděči desce. Rozvaděč jest mramorový a rozdělen jest ve čtyři oddíly. Prvé tři patří pro dráhu a odděleny jsou opět pro sebe vždy na jedné desce apparáty pro manipulaci s batterií, sekcemi se zvyšovači a hlavními dynamoeleklrickými stroji. Čtvrtá deska patří dynamoeleklrickým strojům pro osvětlování.

Konstrukce vypínačův srovnává se s vysokým napětím zde voleným. U všech vypínačů přerušuje se proud v uhlíku po přerušení doteku per.

Zvláště pozoruhodnou jest konstrukce automatických vypínačů minimálných a maximálných. Tyto jsou zařízeny na samočinné shasínání jiskry, povstalé při přerušení. Vypínač tento přeruší silný proud i v okamžiku, když se ručně zapíná. Tím jest možno užití jeho v sekci bez pojistek. Jako ochrana před krátkým spojením vyhoví takto nejlépe a odpadá zde vypalování pojistek při opětném ručním zapínání v podobných případech.

Obě dynama pro osvětlování jsou šestipólové stroje derivační typu G100 na 500 volt a pracují přímo do sítě osvětlovací parallelně s akkumulátorovou balterií pro světlo o napětí