|
          
...jsem v pátek a sobotu zas navštívil Tábor, takže...
více |
Bechyňka je unikátním reliktem z doby
Rakousko-Uherska. Její jedinečnost spočívá:
-
Na počátku 20. století byla její
stavba mimořádně pokrokovým - a řekněme i odvážným - řešením
problematiky ekonomie provozu místních drah. Jednalo se o zavedení
elektrického pohonu, které ani jinde ve světě nebylo příliš
vyzkoušeno.
-
V současné době se jedná o poslední dráhu soustavy
1,5kV stejnosměrných, na které mohou být provozovány původní
Křižíkova "elinka" a stroje z prvorepublikové elektrizace pražského
uzlu
Když k tomu připočteme krásnou krajinu Jižních Čech,
pohostinství města Bechyně, hustou síť cyklostezek v okolí a vodácký ráj
- řeku Lužnici - tomu lze těžko odolat.
| Datum uvedení do provozu: |
21.6.1903 |
| Délka tratě: |
24 km |
| Napájecí soustava: |
1500V stejnosměrných |
- Termíny nostalgických jízd 2020:
13.,27.VI.,4.,11.,25.VII.,8.,22.VIII.,12.,13.,IX.
|
- Jízdní řád nostalgických jízd:
| 09:20 |
Tábor |
15:23 |
| 10:28 |
Bechyně |
16:33 |
|
|
Během existence stránek
"Bechyňky" jsem byl několikráte dotazován, proč na těchto
stránkách neuvádím více o historii a vzniku této pozoruhodné dráhy. Po
pravdě, necítil jsem se povolán na sepsání kompilace z dostupných
materiálů - a ty si můžete konec konců přečíst sami. Už jenom
formulace: "jedna z prvních drah ve střední Evropě" vyvolala několik
bouřlivých reakcí. Moje opatrnost však byla na místě: Bechyňka byla
první v Rakousku (ano, v Rakousku - zatím nehodlám tvrdit, že v
Rakousku-Uhersku. On profesor Kandó, který
zavedl v Maďarsku soustavu 20kV/50Hz mezi válkami (!) taky nespadl z nebe...)
V červenci 2003 se mi podařilo získat velice zajímavý materiál: Co předcházelo
stavbě Bechyňky a jak byla stavěna, popisuje sám Křižík v publikaci
Elektrický pohon na železnicích s podtitulem Místní dráha z Tábora do
Bechyně. K materiálu se dostanete kliknutím na hyperlink Křižík 1903.
Dejme tedy slovo tomu nejpovolanějšímu... |
|
